Achát - 2005: "Správa města nově"

Rudolf Cogan

1. Úvod

V posledním období se ve vnitřní správě města Nové Paky začalo uplatňovat mnoho nových postupů a organizačních prvků. Došlo ke zvýšení počtu orgánů, jejich odpovědností, působností a pravomocí. Ve finančním systému města se využívají nástroje zvyšující efektivitu výdajů a stabilitu městských financí. Tyto nástroje jsou aplikací některých instrumentů využívaných soukromými firmami.

2. Orgány města

V organizačních otázkách došlo k nejzásadnějšímu posunu v práci zastupitelstva města Nová Paka. Teď je to skutečné jádro činnosti města. V zastupitelstvu skutečně vznikají nejdůležitější rozhodnutí, ostatní orgány je respektují, a i rada se obrací na zastupitelstvo ve věcech, které náleží do její působnosti, pokud se jedná o závažnou záležitost. Zastupitelstvo tak jedná často a v dlouhých schůzích (výjimkou nejsou přerušení v 22:00 hod). Ke slovu se v rozpravě dostanou i občané. Ještě se nestalo, aby byla rozprava před vyčerpáním všech příspěvků ukončena. V zastupitelstvu vládne produktivní atmosféra.

Rada města je operativní orgán, nad rámec zákona a v České republice platný obyčej je zasedání rady veřejné. Rada (stejně jako zastupitelstvo) zaznamenává u každého rozhodnutí, kdo jak hlasoval, a lze tedy zpětně hodnotit správnost rozhodnutí jednotlivých členů orgánu.

Podstatný posun nastal ve významu výboru a komisí rady. Výbory byly zvoleny zastupitelstvem, často z mnoha kandidátů, do komisí byly jmenovány osoby, které o to projevily zájem. Každý výbor a komise má k dispozici stanovený rozpočet výdajů v řádu desítek tisíc korun. Pro drobné podpory života ve městě tak přejaly odpovědnost právě výbory a komise, které k tomu mají právo využít svěřených fondů. Výbory a komise dále koncepčně sledují svěřený úsek, pravidlem je, že se scházejí jednou měsíčně.

Dalšími orgány města jsou osadní výbory, ty jsou podle zákona voleny v zastupitelstvu města. Zastupitelstvo Nové Paky však rozhodlo, že tuto volbu uskuteční na základě rozhodnutí občanů té, které části města, a vypsalo volby. Osadní výbory mají kromě práva konzultace také svěřeny peníze, v částce 10 000 až 20 000 Kč. Především jimi mohou krýt drobné investice a podporovat společenský život ve své části.

Zásadní metamorfózou prošel také městský úřad, především jeho část uskutečňující státní správu. Od 1. ledna 2004 úřad poskytuje plný servis obce s rozšířenou působností. Správní obvod je jedním z nejmenších a patří do skupiny nejméně lidnatých (do 15 000 obyvatel). Došlo tedy k navýšení počtu úředníků a zastupitelstvo rozhodlo o přesunu radnice do budovy soudu a berního úřadu. Nekompromisně se dbá na to, aby úkoly uložené státem byly financovány ze zdrojů od státu. V úřadu se daří vytvářet příjemnou atmosféru, pro občana i města byla reforma veřejné správy přínosem a za okresním úřadem nikdo nesmutní.

3. Finanční systém

Základní ideou ve využívání omezených zdrojů města je upřednostňování investic před provozními výdaji. Zastupitelstvo města jako celek dokáže odolat tlaku na rozpočet* a stále větší podíl výdajů směřuje na investice. V roce 2004 to bude téměř 30 mil. Kč do stavebních investic při vlastních příjmech okolo 75 mil. Kč.

Město se neochvějně vypořádává se svými závazky, vznik nových je nepředstavitelný. Z maxima 85 mil. Kč se na konci roku 2004 dojde na 42 mil. Kč, nadále by se mělo držet tempa 11 mil. ročně.

Město zřídilo dva nové peněžní fondy, oba umožňují mít pohotové zdroje v průběhu roku, mít peníze mimo rozpočet v záloze na obecně stanovený účel. Novým instrumentem je tak za prvé dotační fond. Pokud někdo zamýšlí nějaký projekt a žádá na něj např. státní dotaci, téměř nikdy nedostane tolik prostředků, aby pokryl uvažovaný projekt zcela (v neziskovém sektoru je výše dotace většinou mezi 40 – 70 %). Ten kdo žádá, musí vždy shánět další prostředky – nutnou spoluúčast. To nebývá vždy lehké a zamýšlené projekty často v této fázi krachují. Dotační fond však celoročně poskytuje jistotu - pokud si seženu dotaci, město mi přispěje na chybějící prostředky. Je to tedy významný motivační prvek k vyhledávání finančních zdrojů mimo město. Každá koruna do fondu ze zdrojů města vložená se tím zhodnocuje o peníze získané z dotací. Do dotačního fondu musí být každoročně vložena alespoň 3 % výdajů rozpočtu.

Naproti tomu kapitálový fond převádí v čase peněžní prostředky získané prodejem nemovitostí pro příští pořízení nemovitostí, tak aby výnosy z prodeje nemovitostí byly vydány jen při pořizování nemovitostí v budoucnu. Z kapitálového fondu mohou být nejdéle na dobu 18 měsíců přechodně poskytnuty prostředky:

a) na nutné opravy v případě havárií, nejvýše však 2 mil. Kč pro jednu nemovitost města a

b) na opravy nemovitostí města, nejvýše však 500.000,- Kč pro jednu nemovitost.

Kapitálový fond udržuje majetkovou podstatu města, v nouzi přechodně poskytuje zdroje na opravy.

Dalším posunem v uvažování je dlouhodobé plánování, zásadou je výhled na delší období při každém významnějším rozhodnutí. Zásadou je permanentní likvidita – je třeba držet dostatečné zůstatky na účtech, vyvarovat se tísním, které jsou představitelné v soukromém sektoru. Samozřejmostí je vytvářet dostatečné rezervy, a to i k různě obecně definovaným účelům.

* Úkolem je stabilizace výdajů na organizační složky a příspěvkové organizace - je třeba ustát jejich tlak při sestavování rozpočtu a nepřipustit „lavinový efekt“ jejich požadavků.